Sad like a puppy

Stýská se mi. Strašně. Nehorázně. Ty čtyři kredity sice stojí za to, ale tohle smutnění.... no, co si budem povídat, nelíbí se mi to ani trošku. Žádný kontakt...povídat si přes telefon a nemoct pohladit nebo se přitulit...vidět se jenom na fotkách...to všechno mi neustále připomíná jak úžasný je čas stráveným s ním.

 Miluju tě, zlato, jsi to nejkrásnější co mě mohlo potkat

FUCK!!!

To je den, to je den. Od rána se téměř všechno co souvisí s mým telefonem. Nevím, jak ty lidi u T-mobile školí, ale asi dost špatně, když sem si objednala tarif a napadlo mě informovat se kdy mi ho vlastně zaktivujou. A slečna mi sdělila, že příští týden přijede kurýr a že se mnou podepíše smlouvu (v den, který sem si vybrala - ale na webu nebylo o podepisování smlouvy ani slovo). Tak sem se zděsila a volala znovu, jestli to datum a místo podepsání mohla ještě změnit. No mohla ale stejně to nebude dřív jak v pondělí. Ale prejže mi to může stornovat. Tak jo říkám si s tím, že si to teda vyřídím na pobočce. Tam mi slečně všechno ochotně vysvětlila, vypsala a řekla mi, že tak do půl hodinky mi to pojede. Po třech hodinách už sem byla trochu nervózní, co s tím jako je a proč se to ještě nezměnilo. Další telefon na infolinku. A žeprej "cože? do půl hodiny? no to ne, paní, to až za 24 hodin a nebo po půlnoci." No tak mi řekněte, jak je jako školí?

Chápu, že to asi není nejednodušší práce. Pořád se tam něco mění a tak. Ale zrovna tohle mi přišlo jako základní informace (kterou sem se teda mimochodem nedočetla ani na oficiálním webu). Nerozumím tomu.

....no tak sem se vyvztekala a teď už se snad můžu těšit na to, až mi o půlnoci začne fungovat tarif Mých5 a budu moc ve dne v noci otravovat mých pět nejbližších neustálým volání a psaním nesmyslných smsek. Jó, to bude peklo :-) Tak se modlete, abych si nevybrala právě vás, drahouši.

Prokletý čtvrtek

...a potažmo celý rozvrh. Ale čtvrteční hodiny jednoznačně vyhrávají hitparádu dementních nápadů našich profesorů. Jediné co mě tedy neskutečně těší je to, že už nebydlím na Brtnické, protože to bych lítala sem a tam. Aspoň mám mezi těma hodinama čas na oběd. Vstávám na osmou (takže v sedm) jdu tam na hodinu. Tři hodiny volno a zase dvě hodiny. Volná hodina na oběd a přednáška. Čas na to zaběhnout si na byt a zase na dvě hodiny. Možná časem vypustím Geografii v angličtině, protože je to prej hrozná pruda. Dneska se tam jdu kouknout poprvé, tak uvidíme.

Včera sem po dlouhé době narazila na Jupí sirup s příchutí Li-Či, který jsem viděla naposledy loni v zimě :-) A taky sem narazila na Figaro mléčnou čokoládu, kterou jsem celou (ač to nerada přiznám) zbouchala při čtení Lady Chat. Opravdu vzrušující čtení na středeční (a potažmo každý) podvečer.

Koncem prázdnin sem začala koukat na Gossip Girl - v češtině. Ano, jsem líná číst titulky a navíc už musím do školy.

14:40 Ano, jak říkám...čtvrtek je vážně den na hovno. Dokopu se k tomu abych šla na Geography of CZ a oni sou někde venku. Mr. Teacher se ani neobtěžoval nás ostatní o tom informovat....a to nebylo vůbec moc klásné. Takže sem zase doma a přemýšlím, co dělat.

Hey guy´s, momy´s home :-)

Máte radost? Ne, já vím, že máte. Kdo by neměl. Tak si říkám, že by stálo zato se s vámi opět začít dělit o má životní moudra, radosti a starosti. Ale hlavně ta moudra. Chci přidat trochu víc nových objevů a recenzí knížek a ubrat osobních nezáživných keců. Přidávat víc fotek a míň u toho mluvit. 

Nejspíš by to chtělo krátké info o tom, co je nového u maddean. Takže poslouchejte dobře, opakovat to budu jenom v každém třetím článku. Největší novinkou a tím, co teď hýbe mým cosmo-světem je to, že mám přítele. Je to zlatíčko. Cha! a to je asi tak všechno :-D Jinak jsem pořád ta stejná maddean.

Ne vlastně ne úplně všechno. Ségřin Ondra mě naučil poslouchat tohle:

Nemám kredit, kámo....

Krásné ráno milouši,

jdu se vám tak trochu pochlubit :-) Už mi chybí jenom dvě zkoušky. Ty mám příští týden a pak....?.....volno až do 22.února. To se dá, ne? Akorát mě naštvala včera p.uč. Chalupová, když mi nedala management i když jsem měla body. A odůvodnění? "Ale Anito, vy máte přece na víc." Sakra! Od té doby, co si pamatuje moje jméno a umí ho i správně přiřadit k obličeji, mám u ní docela peklo. I když musím přiznat, že to má i své světlé stránky a těch, jak mi včera radil velectihodný mistr Kari, by se dalo využít. Ovšem mě by teď momentálně víc než ta její chvála bodly ty kredity, na kterých mi sedí a nechce mi je dát jen tak.

Co se mi ale zase povedlo, ač ne s takovým stajlem jako loni, bylo KDCR. Tak si včera sedím u Elvise a přemýšlím jestli tu zkoušku nepřesunu na úterý. Pak sem si ale všimla, že termíny jsou volné i v pondělí. A proč to nezkusit, že? Tak sem se přihlásila na nejbližší termí (který byl za dvě hodiny) a čekala až budou tři. A pak už to znáte...přišla...napsala....dostala za E a 3 kredity. Velká radost!

Dneska přemýšlím, jestli jet domů nebo zůstat ještě do zítřka. Sice se mi teď momentálně z postele nikam nechce, ale včera sem se tu tak nudila, že sem vytáhla materiály ke zkoušce z EEI, kterou mám až příští týden a chtěla se je učit...brrrr. Takže uvažuju jestli se vlastně nudit tady nebo doma. I když tady si člověk zajde s Hani na pivko nebo tak. No ještě uvidím. Nejvíc by mě mohly asi přesvěčit špagety carbonara, co máme mít zítra na oběd v menze :-D

Toliko pro dnešek (zatím) :-)

Wow, 26 kreditů, toto ale pěkně naskakuje!

Výměna manželek v Huslenkách :D

Nebudu to tady rozpitvávat, ale nebýt té nehorázné nudy, nic z toho by se nestalo.

Každopádně, byla to sranda.

Flexibility

ability to adapt to different conditions.
aneb schopnost přizpůsobit se.

Tak sem si flexibilně udělala náhradní plán na dnešek. Od dvanácti je zajímavý program na ČT2. Ok, jde jenom o Simpsny, IT Crowd, Medúzu a Music-blok, ale to mě přece zajíma, no ne? To mě zabaví do tří. Kolem čtvrté se má stavit Anet pro dvdčka a pak hurá do čajky.

Já myslela, že Černého draka zavřeli už dávno, ale asi ne. Jako nemít čajku na VS, když ji mají i ve Valu? To by byla ostuda. Pamatuju si, že sme tam kdysi chtěli zajít ještě když byla naproti Telecomu. Šli sme tam s holkama ze třídy, ale když sme zjistili, že se tam sedí na zemi!!!, odešli sme. No jo, byla to na nás moc velká alternativa :-) Jó to byly časy.

Ale teď už sem velká holka, co ví, že sedět na zemi v čajce je to nejlepší, co vám tam můžou nabídnout. Příští týden tam pořádají Orientální večer, tak se tam snažím zlákat Marsé, protože samotné se mi tam nebude chtít.

No a až se vrátíme z čajky máme na výběr dvě varianty večera.
Varianta A: Pivko u Pokorných s klukama.
Varianta B: Pizza a film pěkně doma v teple.

Tak uvidíme, co nám sobota přinese....

Pánové,...osud čeká :-D
Njn včera sem viděla zase kousek Prciček

Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti...
John Lennon

Jenže...co když se necháváte dobrovolně ponižovat tím, kdo vás nemiluje, proto, že jeho samého milujete víc než sebe?

Nepovinné předměty mají vždycky přednost :-)

Tak mám napsaný (spíš teda opsaný) zápich z HBFC. Byla to fakt fraška. Ale nesedět vedle mě Matěj, tak bych byla asi pěkně nahraná. Ani sem se na to nekoukla, takže by moje šance na úspěch byly dost mizivé. Z KDCR se nakonec nepsalo. Včera mi Marťa řekla, že nám dá zápich za docházku (tak doufám, že nezapoměl na čem sme se domluvili, protože já tam nebyla ani jednou) a pak si napíšem zkoušku. Ups! Takže se dá říct, že sem teprve včera zjistila, že máme z KDCR zkoušku a ne jenom zápich :-) No ale to není na škodu, aspoň to je za 4 kredity.

Samozřejmě, že nepovinné předměty mám napsané nejdřív, protože to sou předměty, na které chodím dobrovolně a baví mě.

Dneska mě čeká od teď až do odvolání (Hankou nejspíš, protože mi dovezla cukroví a čokoládu od Martina, který mě nemá rád, protože mě nezná :-) angličtina. Musím napsat ten přiblblý úkol ze strany 73 (nebo ho od někoho splašit) a udělat si aspoň dvacetkrát každé cviko, které v moodlu máme (to mi minule dost pomohlo). Doufám, že příští semestr bude Paní Šišková taky učit, protože její trojhodinovky jsou super (protože je to jenom jeden den narušený anglinou) a její písemky jsou el stupído pro ty, co kouknou na ty její moodlové testy.

Tady vám přidávám klip skupiny Dva - Nunovó Tango. Ségřin objev!

Tak už to začíná...

Dneska zápich, zítra a pozítří taky. Není toho málo. Nejdůležitější je ale anglina, takže to je moje priorita na další dva dny. Teď běžím do školy na KDCR, kde se možná psát nebude (kéž by) a ještě před tím na oběd.

Chce se mi neskutečně spát. Ale odpoledne musím ještě sfouknout knihovnu a keš na Heulosu (tentokrát beze strachu a s pepřákem). Třeba se dneska zadaří.

Po včerejšku přemýšlím nad tím jestli bych si neměla trochu proklepnout svoje kamarády, protože jak vyšlo najevo, někteří se dobře baví tím, že si ze mě dělají srandu (a ještě mi kvůli tomu volají). Jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. I když je mi celkem jedno, co si o mě myslí, mrzí mě, že si ze mě dělají srandu. To mám za to, že se jich zastávám?

Tak to pěkně děkuju.

13:52 :-D vysmátá jak lečo. Vrátila jsem se ze školy. Pobíhání po škole není můj koníček, takže mě ani nijak nenadchlo, že musím lítat z patra do patra, abych zjistila, kde mám to KDCR...po desíti minutách jsem se celá uřícená dostala na IS, kde mi došlo, že jsem šla na přednášku ne na cviko (to máme zítra).

Hello drazí,

Tak teda tenhle týden utekl neskutečně rychle. V úterý jsme dorazili do Knínic v pozdním odpoledni, a tak už se nedalo jet do Boskovic, protože se začínalo stmívat. Užila sem si docela krušnou noc na nafukovací matraci, která se při každém pohybu podivně houpala a vyfukovala. Ve středu byly v plánu Boskovické kešky. Ze tří se nám podařilo ulovit dvě. Ta hřbitovní měla být ve zdi, jenomže bylo nasněženo, takže jestli byla někde dole, nedivím se, že se nám ji nepodařilo najít. Zbytek už byl v pohodě. Klasické městské kešky. Kolem synagogy neustále někdo chodil, takže to bylo složitější, ale u muzea nikde ani noha, takže pohoda. Večer jsme se ještě vydali na jednu (jedinou) Knínickou keš. Ta byla docela vtipná, protože jsme vycházeli těsně před setměním a navíc byla docela hustá mlha. Když jsme konečně setřásli troubící auto, vyšli jsme na silnici a zabočili na cestu, která nás měla dovést až na místo. Nedovedla :-) Ale místo jsme našli bez větších problémů („Bože, jak chceš najít nějakou sochu v té mlze?“ „Jé támhle je!“). Samotná keš byla tak mistrně skrytá, že nám chvíli trvalo než jsme tu zatracenou žížalu našli.

Ve čtvrtek celá naše family vyrazila směr Brno a následně Nové mlýny. Naši nás vysadili na jachtecu, zprovoznili karavan a zavezli nás do Milovic za Luss. Káťa nás pak hodila zpátky na jachtec, kde začaly přípravy na Silvestrovskou noc. Domluvení jsme byli na šestou, takže jsme měli ještě spoustu času na to, abychom udělali v karavanu pořádný bordel (což v tomhle blátivém počasí nebyl žádný problém). Silvestr nakonec proběhl v takovém pomalém tempu, ale sranda byla. Někdo se zblil už v sedm, někdo vydržel až do půlnoci, aby si málem ustřelil prsty dělo buchem. Z ohňostrojů jsem neviděla ani rachejtli, protože v Pavlovských ulicích to na Silvestra vypadá jako za války (talže nebylo radno vycházet dál než na schody).

V pátek „ráno“ jsme s holkama vyrazily do Brna, kde trávíme tenhle víkend. Včera jsme si dali odpočinkovou čajku. Po cestě do Jundrova jsme potkali Rendu (herce-sadaře na volné noze). Ten nás bavil celou cestu a bavil by i dál, kdybychom nemuseli vystupovat. Ségra od něj dostala svetr a kostýmek a videokazetu a kazetu a … no skrátka měl sebou tři igelitky plné různých věcí jako jsou přilby na kolo, fotky, pohledy z různých zemí, štika, kladenská pečeně, kazety, a spoustu dalších. Byl to opravdový „vořežprut“ co žije v sadě a hlídají ho srnky :-D

Dneska se snažíme péct kuře. Lépe řečeno, sestra se snaží, já o tom jenom píšu a pak ho sním. Luss, coby naše hostitelka, ještě chrápe. Večer máme v plánu návštěvu nějaké místní nálevny a zítra odjezd do škol. Už se do Ji těším. Máme s Haní v plánu, že zajdem do čajky, chci se podívat po zbylých keších, ale na co se vůbec netěším je škola. V pondělí budu asi psát zápich z KDCR, v úterý z HBFC a ve středu z angliny. Neviděla jsem ještě ani řádku z žádného z nich, tak si moc nevěřím, že bych to dala. Aspoň tu anglinu kdybych zvládla. To bych byla ráda. Největší hrůzu mám ale z EEI, protože moc nevím, co od té zkoušky čekat. Přístí týden v pondělí mám zápich z PRC a MAN, což bude docela zápřah. Jako nevím, kdy se na to všechno stihnu naučit.

Tak ať máte šťastný a veselý ten rok 2010 :-)