Hello drazí,

Tak teda tenhle týden utekl neskutečně rychle. V úterý jsme dorazili do Knínic v pozdním odpoledni, a tak už se nedalo jet do Boskovic, protože se začínalo stmívat. Užila sem si docela krušnou noc na nafukovací matraci, která se při každém pohybu podivně houpala a vyfukovala. Ve středu byly v plánu Boskovické kešky. Ze tří se nám podařilo ulovit dvě. Ta hřbitovní měla být ve zdi, jenomže bylo nasněženo, takže jestli byla někde dole, nedivím se, že se nám ji nepodařilo najít. Zbytek už byl v pohodě. Klasické městské kešky. Kolem synagogy neustále někdo chodil, takže to bylo složitější, ale u muzea nikde ani noha, takže pohoda. Večer jsme se ještě vydali na jednu (jedinou) Knínickou keš. Ta byla docela vtipná, protože jsme vycházeli těsně před setměním a navíc byla docela hustá mlha. Když jsme konečně setřásli troubící auto, vyšli jsme na silnici a zabočili na cestu, která nás měla dovést až na místo. Nedovedla :-) Ale místo jsme našli bez větších problémů („Bože, jak chceš najít nějakou sochu v té mlze?“ „Jé támhle je!“). Samotná keš byla tak mistrně skrytá, že nám chvíli trvalo než jsme tu zatracenou žížalu našli.

Ve čtvrtek celá naše family vyrazila směr Brno a následně Nové mlýny. Naši nás vysadili na jachtecu, zprovoznili karavan a zavezli nás do Milovic za Luss. Káťa nás pak hodila zpátky na jachtec, kde začaly přípravy na Silvestrovskou noc. Domluvení jsme byli na šestou, takže jsme měli ještě spoustu času na to, abychom udělali v karavanu pořádný bordel (což v tomhle blátivém počasí nebyl žádný problém). Silvestr nakonec proběhl v takovém pomalém tempu, ale sranda byla. Někdo se zblil už v sedm, někdo vydržel až do půlnoci, aby si málem ustřelil prsty dělo buchem. Z ohňostrojů jsem neviděla ani rachejtli, protože v Pavlovských ulicích to na Silvestra vypadá jako za války (talže nebylo radno vycházet dál než na schody).

V pátek „ráno“ jsme s holkama vyrazily do Brna, kde trávíme tenhle víkend. Včera jsme si dali odpočinkovou čajku. Po cestě do Jundrova jsme potkali Rendu (herce-sadaře na volné noze). Ten nás bavil celou cestu a bavil by i dál, kdybychom nemuseli vystupovat. Ségra od něj dostala svetr a kostýmek a videokazetu a kazetu a … no skrátka měl sebou tři igelitky plné různých věcí jako jsou přilby na kolo, fotky, pohledy z různých zemí, štika, kladenská pečeně, kazety, a spoustu dalších. Byl to opravdový „vořežprut“ co žije v sadě a hlídají ho srnky :-D

Dneska se snažíme péct kuře. Lépe řečeno, sestra se snaží, já o tom jenom píšu a pak ho sním. Luss, coby naše hostitelka, ještě chrápe. Večer máme v plánu návštěvu nějaké místní nálevny a zítra odjezd do škol. Už se do Ji těším. Máme s Haní v plánu, že zajdem do čajky, chci se podívat po zbylých keších, ale na co se vůbec netěším je škola. V pondělí budu asi psát zápich z KDCR, v úterý z HBFC a ve středu z angliny. Neviděla jsem ještě ani řádku z žádného z nich, tak si moc nevěřím, že bych to dala. Aspoň tu anglinu kdybych zvládla. To bych byla ráda. Největší hrůzu mám ale z EEI, protože moc nevím, co od té zkoušky čekat. Přístí týden v pondělí mám zápich z PRC a MAN, což bude docela zápřah. Jako nevím, kdy se na to všechno stihnu naučit.

Tak ať máte šťastný a veselý ten rok 2010 :-)