28 penisů

ta moje zdechlost mě jedno přivede do hrobu....ale aspoň teď díky hodinám Psychologie osobnosti vím, že za to zas až tak úplně nemůžu. Měřili jsme si totiž "čisté iq" a mě vyšel nejvyšší výsledek ze všech zúčastněných. Tak zvaná "bystrá norma", což je něco mezi vysokým průměrem a nadprůměrem. A to taky znamená, že patřím mezi lidi, kteří jsou dost chytří na to, aby viděli složitější problémy, ale bohužel už nejsou dost inteligentní na to, aby tyto situace dokázali řešit....z toho jim v hlavě vzniká (jak to znám z vlastní zkušenosti) pořádný guláš.

Přednášky z psychologií (obou) jsou celkově velkým přínosem. Věděli jste, že pan Čapek se vyloženě bavil tím, že pozval do společnosti nějakou novou osobnost (zahradníka dejme tomu) a polovině lidí nakecal, že je to filosof a druhé polovině, že je to výborný komik. A pak sledoval, jak to ovlivnilo jejich vnímání. Přirozeně ta polovina, které řekl, že je to filosof, na něj zbožně hleděla a hltala každé jeho slovo a ta druhá půlka se zas řehtala všemu, co dotyčný vypustil z pusy. A nebo mayové...víte jak oslavovali příchod jara? Zajali lidskou oběť, kterou podřezali na vrcholu některé z mnoha pyramid, vyjmuli jí srdce (to kvůli tomu, že věřili, že se jejich bohové živí lidskou krví), stáhli ji z kůže, kněz si tu kůži pak na sebe oblékl a vykřikoval něco o tom, že příroda už chodí v novém hávu....ale jinak to byl národ docela mírumilovný :c) Taky teď vím, že první, co češi postavili v Mexico City, byly dva pivovary. Nebo že španělé, ti pitomci, rozkradli veškeré zlato, které bylo v jižní Americe, ale nevěděli co s ním (a na rozvoj vlastní kultury se jim to plýtvat nechtělo, že), tak jím vyzdobili svoje kostely (no považte...). Co na to říct? Pan Čačka mě opravdu baví.

A co těch 28 penisů v nadpisu (heh ono se to i rýmuje)? No to je tak....minulý týden jsem jela na jachtec a s hrůzou jsem v buse zjistila, že kolem sedí samí chlapi...když jsem to počítala, došla jsem po číslo 28, na víc už nebyly nervy...

Dašlí věc, co mě tenhle týden dost zarazila: Košile! Původně se tenhle článek měl totiž jmenovat: Kde je proboha pořád berou? Potkala jsem se ve škole na schodech s klukem, který měl na sobě příšernou, strašně ošklivou a tak sto dvacet let starou košili. Takovou tu hnusnou komunistickou. Se vzorem vyblitého salámu. Tak by mě teda zajímalo, kde tyhlety modely pořád ti kluci berou? Kde, když v obchodech už se takové zrůdnosti naštěstí neobjevují. To mi někdo vysvětlete.

Jinak už se moc těším na zítra. Jdem se ségrou do kina....a ona ještě neví na co, tak jí prosím nikdo neříkejte, že na Pomeranč :c) mechanický, ovšem. S popkornem a slevou, protože kino se opravuje, tak nemůžou promítat normálně. V sobotu máme se Sjú ten blešák, na který jsem teda pořádně zvědavá....jako jestli ode mě někdo něco koupí, tak budu ucvrkávat štěstím, asi. No minimálně aby mi to hodilo aspoň na vstupné a cestu. Jinak je mi to šumafuk, protože ten zbytek zkusím udat ještě v neděli na bazaru na Halenkově.

Jo a kdyby vás zajímalo, jak válčíme na bytě, tak teda jako hodně....dobře se tam máme. Je to pohodička...nikdo vám do ničeho nekecá. Ze školy si jenom tak odskočíte na "nap-time" a zase běžíte zpátky (teda neběžíte, ale normálně jdete, protože je to kousek, tak se přece nebudete hnát, ne?). S holkama se potkáváme až večer většinou a to koukáváme na filmy. Převážně horory, díky kterým znám svoje dlaně tak dobře, že když zavřu oči, mohla bych si číst z ruky. Nevím, kam na ty nechutnosti holky chodí.

Toliko pro dnešek...jdu se koukat na paní Peřinu, jak trápí tlouštíky :c)