večer je mi smutno...napadají mě otázky, na které nemám odpovědi. Obzvlášť jedna mě otravuje už pěkně dlouho: Proč tak zoufale chci někoho, koho nemůžu mít ani na chvilku?
Moc dobře vím, že to nejde, ale v momentě kdy si myslím, že už jsem se s tím poprala mi dojde, že ne, že pořád nevím a nebudu to vědět nikdy.
Tyhle večery mě jednou přivedou do hrobu.
Žádné komentáře:
Okomentovat