Moje sestra dneska p
řivezla tohohle drahouška domů. Sice ještě nemá těch sedm centimetrů, ale i tak už je to docela pořádný pavouk. A proč mi ho strká pod nos? Patří totiž mezi lidi, co vyšilujou už když pavouka vidí - a klidně může být jenom v rohu místnosti -a Ady (psycholog) jí poradil, že jestli se chce své arachnofobie zbavit, má si koupit pavouka, protože když se o něj bude starat jako o svého mazlíčka, přestane se jich bát. A tak my sweet neotálela, našetřila si 70 korun a dneska Fritzka Bohouše (Fritzek je ze Simsnů a Bohouš měl svátek, když ho koupila) domů. Tak máme pavouka. Bydlí ve skleničce od přesnídávky a Zuza jí říká terárium. Ale oceňuju její odvahu. Sice se pavouků nebojím, ale docela se jich štítím. Pavouka bych asi chovat nemohla, i když po tom, co jsem ho dneska viděla, přemýšlela jsem nad tím. Chvilku...než mi ukázala, jak moc vyroste. A představte si, takový pavou žije až 25 let! A to už je teda docela dlouho.
Dneska jsem nad tím tak uvažovala a nevím, proč mě při výběru mazlíčka nenapadli pavouci. Jo chtěla jsem něco s čím se dá i mazlit (což bych teda s pavoukama rozhodně neprovozovala), ale taky aby to nebylo moc nákladné a nebyl s tím problém doma. Pavouk tohle všechno splňuje. Samotný pavouk stojí kolem 70 korun, do svých 3 let může kldině bydlet v krabičce od filmu a krmit ho musíte jednou týdně jedním červem (pořizovací cena červů je 4 koruny za půl kalíšku). Nemusíte ho venčit, nemusíte mu skoro čistit klec (protože žádnou nemá), nemusíte ho očkovat, vlastně nemusíte skoro nic. To i rybičky jsou náročnější! Jenže já bych se toho velkého pavouka bála, to už jo, to už by nebylo o štítění se.
No toliko o té havěti, co se teď na mě dívá z té přesnídávkové skleničky. Dneska jsem měla v plánu: Napsat esej o Havlovi do HBFC, naučit se slovíčka k první lekci angličtiny, rozdělat si seminárku na PRC a taky si číst. Na té eseji jsem se pěkně zasekala. Skončila jsem před hodinou a mám Havla zase na dlouhou dobu dost. I když on je hodně zajímavá osobnost, takže si o něm asi ještě něco pozjišťuju, ale ne dneska. Takže jsem nestihla vlastně nic jiného. Takže mě to všechno čeká zítra. A protože už je doma Skora, nebude to jednoduché. Chceme totiž péct mufiny a to taky zabere čas a jestli bude hezky, asi se půjdeme někam projít nebo tak něco. Každopádně už bych měla začít něco dělat, protože jinak to všechno nestihnu. Obzvlášť ta seminárka do průvodcovství je hodně náročná.
V úterý jedu do školy, ale jenom na otočku a jenom kvůli středě, protože píšeme písemku z angličtiny. Jinak bych se na to asi vyprdla (velebnosti). Chci z toho testu dostat co nejvíc bodů (a to říkám jako někdo, komu je to většinou docela jedno, hlavně že to projde), už kvůli tomu, že jsem se tak piplala s těma testama v moodlu. Hlavně jde o to, že bych ráda ukončila předměty tohodle semestru nejhůř za C a to nejde samo. No takže pomalu sháním materiály a chci si to aspoň projít a popodtrhávat, protože to zabírá nejvíc času (podtrhávání skript do DEK mi zabralo celý den a učení tak tři hodiny). Řídím se heslem, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.
Jo a včera jsem měla asi nějaký potkávací den. A to i přesto, že jsem celý den strávila v autobuse nebo v autě. Ve Zlíně jsem se potkala s Lukym Labajem (jenom jsme se pozdravili, protože tam byl s nějakým klukem). Na Vsetíně jsem se potkala Olu ze základky a v buse se k nám přidal ještě "Bača" starší, takže to byl v podstatě takový malý třídní sraz.
No tak teď jdu koukat na Fritzka jak si čistí nohy, protože je to děsně poučné :c)
řivezla tohohle drahouška domů. Sice ještě nemá těch sedm centimetrů, ale i tak už je to docela pořádný pavouk. A proč mi ho strká pod nos? Patří totiž mezi lidi, co vyšilujou už když pavouka vidí - a klidně může být jenom v rohu místnosti -a Ady (psycholog) jí poradil, že jestli se chce své arachnofobie zbavit, má si koupit pavouka, protože když se o něj bude starat jako o svého mazlíčka, přestane se jich bát. A tak my sweet neotálela, našetřila si 70 korun a dneska Fritzka Bohouše (Fritzek je ze Simsnů a Bohouš měl svátek, když ho koupila) domů. Tak máme pavouka. Bydlí ve skleničce od přesnídávky a Zuza jí říká terárium. Ale oceňuju její odvahu. Sice se pavouků nebojím, ale docela se jich štítím. Pavouka bych asi chovat nemohla, i když po tom, co jsem ho dneska viděla, přemýšlela jsem nad tím. Chvilku...než mi ukázala, jak moc vyroste. A představte si, takový pavou žije až 25 let! A to už je teda docela dlouho.Dneska jsem nad tím tak uvažovala a nevím, proč mě při výběru mazlíčka nenapadli pavouci. Jo chtěla jsem něco s čím se dá i mazlit (což bych teda s pavoukama rozhodně neprovozovala), ale taky aby to nebylo moc nákladné a nebyl s tím problém doma. Pavouk tohle všechno splňuje. Samotný pavouk stojí kolem 70 korun, do svých 3 let může kldině bydlet v krabičce od filmu a krmit ho musíte jednou týdně jedním červem (pořizovací cena červů je 4 koruny za půl kalíšku). Nemusíte ho venčit, nemusíte mu skoro čistit klec (protože žádnou nemá), nemusíte ho očkovat, vlastně nemusíte skoro nic. To i rybičky jsou náročnější! Jenže já bych se toho velkého pavouka bála, to už jo, to už by nebylo o štítění se.
No toliko o té havěti, co se teď na mě dívá z té přesnídávkové skleničky. Dneska jsem měla v plánu: Napsat esej o Havlovi do HBFC, naučit se slovíčka k první lekci angličtiny, rozdělat si seminárku na PRC a taky si číst. Na té eseji jsem se pěkně zasekala. Skončila jsem před hodinou a mám Havla zase na dlouhou dobu dost. I když on je hodně zajímavá osobnost, takže si o něm asi ještě něco pozjišťuju, ale ne dneska. Takže jsem nestihla vlastně nic jiného. Takže mě to všechno čeká zítra. A protože už je doma Skora, nebude to jednoduché. Chceme totiž péct mufiny a to taky zabere čas a jestli bude hezky, asi se půjdeme někam projít nebo tak něco. Každopádně už bych měla začít něco dělat, protože jinak to všechno nestihnu. Obzvlášť ta seminárka do průvodcovství je hodně náročná.
V úterý jedu do školy, ale jenom na otočku a jenom kvůli středě, protože píšeme písemku z angličtiny. Jinak bych se na to asi vyprdla (velebnosti). Chci z toho testu dostat co nejvíc bodů (a to říkám jako někdo, komu je to většinou docela jedno, hlavně že to projde), už kvůli tomu, že jsem se tak piplala s těma testama v moodlu. Hlavně jde o to, že bych ráda ukončila předměty tohodle semestru nejhůř za C a to nejde samo. No takže pomalu sháním materiály a chci si to aspoň projít a popodtrhávat, protože to zabírá nejvíc času (podtrhávání skript do DEK mi zabralo celý den a učení tak tři hodiny). Řídím se heslem, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.
Jo a včera jsem měla asi nějaký potkávací den. A to i přesto, že jsem celý den strávila v autobuse nebo v autě. Ve Zlíně jsem se potkala s Lukym Labajem (jenom jsme se pozdravili, protože tam byl s nějakým klukem). Na Vsetíně jsem se potkala Olu ze základky a v buse se k nám přidal ještě "Bača" starší, takže to byl v podstatě takový malý třídní sraz.
No tak teď jdu koukat na Fritzka jak si čistí nohy, protože je to děsně poučné :c)
Žádné komentáře:
Okomentovat