Je to tady. První mrazíky klepou na okna a ze spoda na boty. Klepou mi zubama. Dnešní úkol číslo jedna: Najít staré rukavice a Úkol číslo dva: našetřit si na nové (vyhlídlé, kožené). Přerušila jsem na pár dní svou podzimní hybernaci, abych se pokochala krásným počasím, které v tyto dny zavládlo. Tak takový podzim by se mi líbil. Takhle by mohlo být až do prvního sněhu, který se doufám objeví nejpozděj začátkem prosince, aby mi nezarezly hrany na lyžích.
Úplně jsem se vám zapoměla zmínit, že už mám po nákupech. Konečně! Jak víte, nesnáším moc dobře nakupování věcí, které nutně potřebuju - kabát, boty, kalhoty a spodní prádlo. Tyhle čtyři věci nechávám vždycky až na úplně nejposlednější chvíli a taky to tak dopadá...pak chodím v teniskách ve sněhu a dírama v kalhotech mi táhne na zadek. Ale tento týden se mi poštěstilo. Kabát jsem si koupila nedávno, takže ten jsem měla z krku. Podprsenku jsem zrovna nepotřebovala, i když těch není nikdy dost. Chyběli mi právě osudové kalhoty (vyzkouším vždycky minimálně desatery a z toho mi opravdu sednou tak jedny) a boty (nesnáším zouvání v obchodech, jediné místo, kde jsem ochotná se veřejně zout je Modrá čajovna). Na nákupy jsem vyrazila s mamkou a ségrou. První na řadě byli boty. Z La Boty jsme vypálili jak namydlení čerti, protože ty ceny tam teda byly docela vysoké (ač boty byly kvalitní, byly to přece jen výstřelky módy, které by se mi za rok už nelíbily a za takové nehodlám utrácet dva litry). Baťa už není to co býval, takže tam už se chodím jenom inspirovat. U Jakuba už taky nenakupuju, kvůli zklamání z minulých bot (které byly drahé, tvářili se kvalitně a rozpadly se s prvním sněhem). Nakonec jsem s větou "dneska se vyzuju jenom jednou" usedla u vietnamců a vybrala si přesně takové boty, jaké jsem chtěla. Nejsou sice nejdražší, ale zas když mě přestanou bavit, můžu je vyhodit a nebude mě to tak strašně štvát.
Takže teď už mě čekají jenom dárky a drobnosti, které se mi nebudou hodit :c) a na takové nakupování se těším.
Vzhledem k tomu, jak je dneska venku krásně, přemýšlím, kam vyrazit. Měla bych se sice učit prezentaci, ale to se dá udělat i večer stejně dobře jako zítra cestou do školy. Chtěla jsem jet sice dneska, ale v tomhle počasí zabít půl dne v buse, to se mi fakt nechce. Na zítra nehlásí moc hezky, ba dokonce hlásí dost hnusně, volba tedy byla jasná. Takže kam se tady tak dá vyrazit? No vlastně kamkoliv, protože Valachy jsou jedna velká turistická zajímavost. Ale asi půjdem na vysílač, protože tam má člověk jistotu, že půjde celou dobu na slunku a ne někde ve stínu a lesem. Uvidím koho zlákám...doufám, že půjde aspoň ségra.
Tak sláva nazdar výletu!
Žádné komentáře:
Okomentovat