Nelíbí se mi moje momentální rozpoložení. Posledních pár týdnů neustále na někoho štěkám, jsem nervózní a naštvaná téměř na každého, kdo si na mě dovolí promluvit. Chce to změnu! Chce to udělat si rozvrh, protože mám neustále pocit, že nic nestíhám a to i přesto, že v podstatě nic moc dělat nemusím (nemám referáty, písemky ani úkoly). Připadá mi, že pořád nemám volný čas a když ten volný čas mám, tak nevím co s ním (a tak ho většinou trávím u počítače).
Jak říkám, chce to nového koníčka (a nebo psa) a nebo se začít víc věnovat škole. Přemýšlím, že bych mohla zkusit udělat aspoň dvě zkoušky v předtermínu, abych pak měla víc času na učení se těch složitějších předmětů (jako je třeba EEI nebo PRC).
Taky přemýšlím nad tím, jak se co nejvíc osamostatnit, jenže ono sehnat si dneska dobrou brigádu, která trvá dýl jak týden je dost složité. Jak dokázat rodičům, že už jste dospělí, když máte stále potřebu chodit za nima s nataženou rukou, protože si nemáte kde vydělat? Je to složité. Kdy je vlastně člověk dospělý? V osmnácti? Když se odstěhuje od rodičů?
Už bych z toho chtěla být venku. Všechno to urovnat.
A taky potřebuju kytku do bytu.
Žádné komentáře:
Okomentovat