čtvrtek 12. listopadu 2009

Nepřipomínejte mi Tobiho ani Roxy


Povídali jsme si tuhle s Hankou o jejím výletu na jižní Moravu. A Hani na mě vyrukovala s historkou o diskotéce a o tom, jak jí nějaký debil dal ránu a vyrazil jí zub.

Dneska mi na to tak nějak padla myšlenka cestou domů (jak říkám, být s vlastníma myšlenkama šest hodin o samotě, je docela záhul). A došlo mi, že mě vlastně nikdy nenapadlo, že bych mohla dostat přes hubu od chlapa, že mi to připadá jako naprostá blbost, protože kluci holky přece nebijou, ne? Nenapadlo mě, že někteří chlápci jsou vážně hulváti, kterým nevadí natáhnout holce a že se možná i s takovýma občas míjím a vůbec mi nedochází, že kdyby byla nějaká vypjatější situace, že bych mohla dostat. Toť jedna z dnešní mých myšlenek.

Další věc, která mě dneska v buse bavila, byla Lolita. Ano, čtu to už podruhé a pořád se mi to stejně líbí. Je to jako koncert slov, čte se to skoro samo. Při čtení si celou dobu připadám, jako bych četla něčí milostný dopis a toužím po tom, aby mi byl jednou takový dopis taky poslán. Ač ne s takovým obsahem.

Nejhorší okamžik dnešního dne ovšem nastal, když mi má drahá matinka dost rázně vysvětlila, že psa mít nebudu. Neřekla mi proč, ale prostě ho mít nebudu a basta (jo vlastně proto, že je to zodpovědnost...a to já jsem přece nevěděla, že). Takže mi nezbývá než smazat svoje počítačové pozadí a dát si tam zas něco, co nevypadá tak mile a inteligentně. Prostě dokud chodím do školy a živí mě rodiče, můžu se s vlastním psem rozloučit. To mě totálně rozhodilo a od té doby mám špatnou náladu a ne a ne se z toho dostat. Pomohly mi až paprikové brambůrky (které normálně nenávidím), borůvkový energeťák a čokoládový puding....sice mi to nepomohlo psychicky, ale aspoň jsem přestala myslet na psa a začala myslet na to, že je mi neskutečně blbě.

Jo v úterý jsem si četla svůj starý blog (který bych si chtěla nějak za archivovat, aby mi ho třeba nesmazali) a narušovala tím hodinu History and Basic Facts of Czech Republic, protože mi to nedalo a musela jsem se smát (no zkuste se nesmát, když si čtete ty hlášky z loňského roku z našich parties).

Toliko pro čtvrteční večer.

Chees and Peace

2 komentáře:

  1. Hej tak to mě mrzí s tím tvým mazlíkem, ale nevím proč jim to tak vadí, vždyť by sis všechno platila ty, tak proč??? vypadal tak mooooc roztomile a to je coříct, kdyý to říkám já, která čivavy moc nemusí :D

    OdpovědětVymazat
  2. jo já vím, taky to moc nechápu, ale víš jak to je: Dokud mi platí školu...

    OdpovědětVymazat