V momentě, kdy si myslím, že jsem silná a vyrovnaná a spokojená se vždycky stane něco, co mě píchne u srdce a dokáže mi to, že ne všechno je tak jak si myslím. Stačí jedna blbá smska, která mi dokáže, že lidi, kteří se jako přátelé tváří, ještě nutně nemusí přáteli být. A já přátele ke svému spokojenému bytí potřebuju. Hrozné je, když zjišťujete, že oni nepotřebují vás.
V souvislosti s tímhle, vzpoměla jsem si na jeden díl How I Met Your Mother, kdy Robin tvrdí Tedovi, že když přijde do jeho bytu, nevidí jen bytové doplňky, vidí tam ženy, od kterých ty věci dostal.
A to mě uklidnilo. Protože, kdyby se všechny věci, které jsem od někoho dostala, proměnili v lidi, kteří mě jimi obdarovali, byl by můj pokoj přeplnění k prasknutí. Když totiž vejdu do svého pokoje, vidím tady Ferdu, které jsem dostala od Vítka, vidím sto padesát zapalovačů, které mám od Martina, knížky, které mi dal Petr, koláž, která má připomínat mě a kterou mi udělala Skora....a nejenom to. Je tu kytka, kterou jsme tuším s Luss nebo Sjú dostali na Pavlovských hodech, což byla skvělá akce. Mám vystavené postavičky z Kinder-vajíčka, ač jsou mi sami proti srsti, tyhle si vystavuju, aby mi připoměli ten večer před Silvestrem. Ze zdi na mě kouká spousta fotek.
Asi to byla zase jenom taková chvilková slabost.
Jen tak, abych si uvědomila, co mám a kdo za mnou stojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat